Adaptačně-integrační kurzy nyní „v novém kabátě“. Odteď jsou povinné a zpoplatněné. Jejich spuštění zatím bohužel oddálila pandemická situace. Zajímá vás, kdo jsou lidé, kteří budou kurzy lektorovat? A jak se na lektorování připravují?
O tom, kdo se na tuto pozici nejčastěji hlásí, co všechno musí budoucí lektor adaptačně-integračních kurzů zvládnout, ale i jak se na školení podepsala pandemická situace, odpovídala školitelka lektorů, supervizorka a zkušená lektorka Veronika Slavíková.
Veroniko, vy jste se díky práci pro integrační centrum v Brně dostala do první vlny školení lektorů projektu Vítejte v ČR a jako jedna z prvních jste adaptačně-integrační kurzy lektorovala v pilotní fázi. Jak se školení pro lektory od té doby změnilo a co je nyní jeho cílem?
Hlavní rozdíl je v délce a obsahu školení. Nyní má více stupňů a lektoři se školí po delší dobu. Jsou vedeni, aby nejen předali požadovaný obsah školení, ale aby tak učinili srozumitelnou a pokud možno i zajímavou formou. Dříve byla hlavní část práce spíše na lektorovi samotném-musel si připravovat prezentaci, vymýšlet aktivity pro účastníky a celkově se kurzy vedený různými lektory velmi odlišovaly co do struktury i samotného obsahu. Nyní je jasně stanovena obsahová stránka kurzů a metodika kurzů, vycházející ze spolupráce s Ministerstvem vnitra a integračními centry.
Cílem je jednotnost kurzů. Ať je cizinec absolvuje v Praze nebo v Pardubicích, musí dostat totožný obsah informací.
Jak se stát lektorem, jak se do kurzu přihlásit?
V současné době mohou potenciální lektoři nebo i tlumočníci zaslat svou žádost spolu s životopisem přes web vitejtevcr.cz/kariera.
Dá se říci, kdo se nejčastěji hlásí na pozici lektora?
Většinou se hlásí lidé, kteří mají praxi v oblasti integrace cizinců. Velmi často se jedná o pracovníky integračních center, podobně zaměřených neziskových organizací nebo zaměstnance Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Samozřejmě se najdou i nějaké výjimky, ale většinou se jedná právě o tyto pracovníky.
Co je naprostý základ, který musí lektor, který projde kurzem znát?
Lektor musí mít velmi dobrý přehled o tom, co je cílem kurzů, co je jejich náplní a jakým způsobem mají být vedeny. Jedna věc je, že musí prakticky ovládat odborný obsah kurzu, druhá věc je srozumitelně jej podat ve vymezeném čase s přihlédnutím k potenciálním interkulturním rozdílům.
Jaké jsou podle Vás hlavní lektorské dovednosti, které by měl absolvent školení lektorů ovládat?
Měl by umět i komplikovanější obsah předat srozumitelně a dokázat vhodně vtáhnout do děje, aktivizovat, aby kurz nebyl sáhodlouhý monolog, který účastník po pár minutách přestane vnímat. Důležité je, aby si lektor byl vědom toho, že existují kulturní rozdíly. To, co je normální pro nás, nemusí být zdaleka normální pro cizince, kteří sem přijíždějí. Například naše pojetí nočního klidu, způsob využívání lékařské péče nebo forma komunikace s úřady, zkrátka věci, které nejsou všude stejné. Už jen sdělení „Žádost o prodloužení povolení k pobytu je nutné podat na OAMP včas“ může být pro mnoho cizinců naprosto nesrozumitelné a je třeba jej dobře vysvětlit, aby pochopili CO, KDE a DOKDY mají udělat, protože když tak neučiní, hrozí jim ztráta pobytu v ČR.
Jaká jsou úskalí lektorování, na co je třeba si dát pozor?
Nejvíc bych „vypíchla“ práci s aktuálními informacemi. Jednotlivá fakta, která lektoři přednášejí, se velice často mění. Lektor si musí sám z vlastní iniciativy neustále obnovovat informace, aktualizovat si je. Každý rok se mění minimální mzda, zákony v různých oblastech. Lektor musí být neustále v pozoru a informačně se „updatovat“ v široké škále témat.
Co by mělo od lektora-absolventa zaznít na adaptačně-integračním kurzu, co je stěžejní?
Obsahově jsou asi nejzásadnější informace v oblasti pobytové legislativy – určitě by mělo zaznít: „dávejte pozor na termíny a sledujte aktuální informace, protože se mění.“ A dalším poselstvím, které by měl lektor účastníkům předat, je: „snažte se být soběstační, ale nezapomínejte, nejste na to sami.
"Když cokoliv nevíte nebo máte otázky, tady jsou kontakty, neváhejte se zeptat.“
Školení lektorů aktuálně probíhají v novém online formátu, z velké části je to Vaše práce, protože stojíte za jejich technickou realizací. Co vše je jinak? Jak jste se přizpůsobili?
Byla jsem až překvapena, jak Slovo 21 bleskurychle zareagovalo na potřebu zprostředkovat obsah školení novým lektorům jiným způsobem než prezenční výukou, která musela být kvůli pandemické situaci pozastavena. Přerod na online školení proběhl ve velice krátkém termínu. Začátkem března minulého roku byl vyhlášen první lockdown, pak mě Slovo 21 požádalo o spolupráci s technickou stránkou věci a po měsíci už byla na světě metodika k online práci pro lektory a mohlo se pokračovat dál. Opravdu klobouk dolů. Celkově nejde jen o to naučit se používat nějakou aplikaci pro videokonference, ale naučit se „učit“ v online světě.
V čem je podle Vás největší přínos online školení lektorů?
Vyslechla jsem si velké množství zpětných vazeb na školení lektorů, které dosud v tomto stylu proběhla a 90 procent jich bylo pozitivních, a to ze dvou důvodů. Za prvé, díky přechodu na online verzi, se proces školení lektorů nezastavil, a to navíc takovou formou, že bylo školení pro účastníky–budoucí lektory-nejen „snesitelné“ ale i zajímavé.
Za druhé, celkově má školení online velký potenciál. Účastníci kurzů se učí užívat online nástroje pro lektorskou práci a zároveň získávají dovednosti, které jim budou přínosem i v pracovním či osobním životě.
Samozřejmě si všichni přejeme, aby se situace vyřešila a mohli jsme školit také prezenčně. Přesto však věřím, že jsme v uplynulém roce dokázali najít cesty, jak z online školení lektorů udělat plnohodnotnou vzdělávací alternativu.
Veronika Slavíková
Vystudovala sociální politiku, začínala v Diecézní charitě Brno jako sociální pracovník v Poradně pro cizince, dlouhá léta pracovala jako vedoucí integračního centra v Brně, práci s cizinci se věnuje doposud. Od roku 2013 lektoruje adaptačně-integrační kurzy.
