Srpski

PhDr. Mgr. Petra Mračková Vavroušová, Ph.D.
Absolventka magisterského studia překladatelství a tlumočnictví (španělština a němčina) a doktorského studia na Ústavu translatologie FF UK, členka profesních organizací ASKOT a JTP. Od roku 2008 působí jako překladatelka a tlumočnice ve svobodném povolání. Rovněž vede tlumočnické (a překladatelské) semináře španělštiny a němčiny na ÚTRL FF UK a je hostující přednášející na Univerzitě v Lipsku. Dlouhodobě spolupracuje s kulturně-vzdělávacími institucemi Instituto Cervantes nebo DAAD a také s neziskovým sektorem (Slovo 21, In-Báze, META, ICP atd.). V translatologickém výzkumu se věnuje recepci české literatury ve španělsky mluvícím světě, cenzuře, nepřímým překladům a didaktice překladu a tlumočení.

Jak jste se dostala k tlumočení?
“Vystudovala jsem překladatelství a tlumočnictví na pražském Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, mám to štěstí, že se po pracovní stránce věnuji vystudovanému oboru. Mými pracovními jazyky jsou čeština, španělština a němčina, jako překladatelka a tlumočnice pracuji už skoro 15 let a téměř 10 let se věnuji také výuce překladu i tlumočení, a to jak na akademické půdě, tak také v kurzech pro širokou veřejnost či při školení pro neziskový sektor.”

Jak jste se dostala k metodice tlumočení obecně a následně k tlumočení Adaptačně-integračních kurzů (AIK)?
“Po absolvování magisterského studia jsem nastoupila do doktorského studia na zmiňovaném Ústavu translatologie, v rámci kterého jsem začala učit tlumočení. Ostatně na ÚTRL jsem zůstala i po dokončení doktorátu, nyní tam vyučuji semináře konsekutivního a simultánního tlumočení, takže s výukou (konferenčního) tlumočení mám bohaté zkušenosti. Jelikož mým pracovním jazykem není angličtina, specializovala jsem se spíše na tlumočení komunitní. Později jsem v rámci nejrůznějších projektů začala školit interkulturní mediátorky a sociální pracovnice z neziskových organizací META, InBáze nebo ICP, no a odtud už to byl jen krůček do Slova 21. Když mě tehdejší koordinátor tlumočení a překladů ve Slově oslovil, abych školila tlumočníky španělštiny, nadšeně jsem přijala. Následně jsem kromě španělštinářů dostala na starost a „pod svá ochranná křídla“ i metodiku tlumočení pro všechny jazyky, respektive úvodní teoretický blok zaměřený na specifika tlumočení AIK.”

Co je Vaší náplní práce v rámci AIK?
“V rámci projektu Vítejte v ČR mám na starosti metodiku tlumočení (a spolupráci tlumočníků s lektory), rovněž školím tlumočníky španělštiny a také překládám veškeré materiály do španělštiny (brožury, letáky, filmy, instruktážní videa, glosáře, prezentace aj.). Spolupracovala jsem také na projektu Nový domov a nedávno jsem vedla tlumočnický teoretický blok pořádaný kvůli současné ruské invazi na Ukrajině pro ukrajinsky a rusky mluvící dobrovolníky.”

Na každém školení vedete úvodní teoretický blok, kde rozebíráte specifika tlumočení kurzů Vítejte v ČR. Jaká jsou?
“Přiznávám, že těch specifik je poměrně hodně, že ani nevím, kde začít.
Takovým prvním důležitým specifikem AIK je to, že je mohou tlumočit pouze proškolení a kvalifikovaní tlumočníci, kteří úspěšně složili zkoušku Ministerstva vnitra ČR. Před vlastní atestací ještě musí projít několika denním školením tlumočníků adaptačně-integračních kurzů „Vítejte v ČR“ pro daný pracovní jazyk, kde získají znalosti týkající se právě specifik tlumočení těchto kurzů, osvojí si příslušnou terminologii např. v oblasti pobytové legislativy, podnikání či zdravotní pojištění atd. a nacvičí si během simulace kurzů vlastní tlumočení.
Často se tlumočí pro cizince, kteří ani ve svém rodném jazyce neznají úřední termíny, nebo pro nerodilé mluvčí (např. Filipínci na kurzu tlumočeném do angličtiny), takže tlumočník nemůže „okouzlovat“ vynikající znalostí daného jazyka a používat složité konstrukce či metafory, musí naopak mluvit jasně a srozumitelně, a to pomocí krátkých a jednoduchých slovních spojení.
Úskalím při tlumočení může být to, že lektoři nejsou vždy rodilí mluvčí češtiny, takže se mohou dopouštět fonetických, gramatických, stylistických i lexikálních chyb, které mohou způsobit problémy při porozumění originálu (např. užití slova přeložit místo předložit). Tlumočník tak musí vynaložit větší úsilí, musí se více soustředit, aby takovému výchozímu projevu správně porozuměl. Výhodou tu však je, že nerodilý mluvčí hovoří česky pomaleji, což může být některým tlumočníkům příjemné, jelikož mají dostatek času na analýzu, zápis a formulaci v cílovém jazyce.
Dalo by se říci, že tlumočníka mohou poněkud znepokojovat následující dvě situace: Jelikož cizinci pochází z nejrůznějších koutů světa i z rozdílných sociálních vrstev, může jejich přízvuk (příp. dialekt) tlumočníkovi znesnadňovat porozumění. Může však ověřit si sdělení u řečníka či požádat o opakování.
Také může nastat situace, kdy lektor jazyk, do kterého se tlumočí, zná, takže je tlumočník pak pod větším tlakem, neboť má pocit, že je pod neustálou kontrolou, zda vše říká správně. Tato situace může být naopak výhodná – pokud tlumočník třeba nenachází vhodný výraz, může mu lektor poradit.
Ještě bych chtěla zdůraznit, že má tlumočník velkou zodpovědnost především v bloku, jenž je věnován pobytové legislativě v ČR. V této části kurzu je zcela zásadní terminologická přesnost a užití odpovídajícího výrazu, protože záměna slov jako vízum, povolení k pobytu nebo trvalý pobyt může mít pro cizince neblahé následky.
A nemůžu nezmínit ani doporučení, aby klíčové termíny zazněly v obou jazycích, aby si je cizinci osvojili také v češtině, kurzy by měly podněcovat cizincovu znalost českého jazyka. Je vhodné se domluvit s lektorem, důležitá slova se pak dvojjazyčně píší na tabuli.”

Je možné se na tyto nástrahy nějak připravit?
“Velkou výhodou při tlumočení AIK je celá řada materiálů a zdrojů, které vytvořilo Ministerstvo vnitra ČR a Slovo 21, z. s.,, vše mají tlumočníci k dispozici, takže si je mohou prostudovat a připravit se. Navíc významným plusem je také formát AIK, který je vždy téměř totožný, z toho tedy vyplývá, že čím více kurzů tlumočník odtlumočí, tím je pro něj práce snazší a je si jistější, takže kromě zvídavých dotazů posluchačů či výpadku proudu jej nic nerozhodí.
Velmi jednoduše a obecně řečeno, tlumočník má v podstatě tutéž úlohu jako lektor (pomáhá cizincům se zorientovat v nové zemi, předává relevantní a ověřené informace, odkazuje na spolehlivé zdroje, motivuje k učení se češtiny, samostatnosti, tedy k integraci do české společnosti), avšak v jiném jazyce.”

Školíte také tlumočníky španělštiny, je tato skupina nějak specifická? V čem konkrétně?
“Tlumočník musí mít na paměti, že na AIK se setká pouze s mluvčími z Latinské Ameriky (často je to Venezuela, Mexiko, Kolumbie, Kuba, Bolívie…). Americká španělština se od té evropské, kterou se mluví ve Španělsku, v mnohém liší. Proto tlumočníkům doporučuji, aby se vyvarovali tvaru tykání a oslovovali účastníky kurzu formou vykání.. Tlumočníka možná zarazí některé výrazy a jiný přízvuk.
Latinoameričané nejsou příliš dochvilní, kurzy často začínají s drobným časovým zpožděním. Jsou velmi výřeční, rádi si vzájemně radí a sdělují si své vlastní dosavadní zkušenosti, debaty bývají opravdu živé, často je třeba je důrazněji požádat, aby dali prostor lektorovi, který jim vše jasně vysvětlí a podá relevantní a aktuální informace. Také mívají hodně konkrétních dotazů týkajících se jejich vlastního případu – proto je třeba je korigovat, aby se stihly probrat všechny tematické bloky a kurz se neproměnil v individuální poradenství. Většinu klíčových slov používají sami v češtině (např. Tengo que rellenar la složenka.), výrazy typické pro české prostředí vůbec nijak nepřevádí do španělštiny, což je často pro tlumočníka velká pomoc.”

Poradila byste na závěr něco budoucím tlumočníkům AIK?
“Při tlumočení AIK je úkolem tlumočníka být po celou dobu partnerem lektora a týmovým hráčem, tlumočení by mělo podporovat dynamiku ve skupině. Tlumočník má na AIK poměrně aktivní roli, očekává se, že bude důkladně ověřovat porozumění, neboť někteří posluchači nebudou rozumět většině obsahu vázaného na české prostředí či některým formulacím řečeným právním či administrativním jazykem, na což musí lektora upozornit, případně lektorovi pomáhá pochopit specifikum země/kultury, odkud účastník pochází.”

 

Tyto webové stránky a projekt Vítejte v České republice je financován z dotací Ministerstva vnitra České republiky.