/přepis rozhovoru s Blankou Voseckou Veselou, 24. 5. 2023, Český rozhlas Plus/
MOD: Vítejte v České republice. Přesně tak se jmenují adaptačně-integrační kurzy pro nově příchozí cizince. Dozvědí se na nich, jaká práva a povinnosti mají, za jakých podmínek můžou v Česku pracovat a podnikat nebo jaké mají Češi zvyky a tradice. Kurzy jsou pro většinu nově příchozích cizinců povinné od ledna roku 2021. Zítra to budou přesně dva roky od chvíle, kdy se v Praze konal vůbec první seminář. Ve vysílání Plusu je teď s námi Blanka Vosecká Veselá ze Slova 21. Pravě tato nezisková organizace s myšlenkou adaptačně-integračních kurzů přišla před více než deseti lety. Vítejte, dobrý den.
BVV: Dobrý den.
MOD:Jen loni prošlo vašimi kurzy přes sedmnáct tisíc lidí. Jakou máte od nich zpětnou vazbu? Co je pro ně po příchodu do Česka na začátku nejtěžší?
BVV: Děkuju za otázku. Vůči tomu kurzu máme zpětnou vazbu velmi pozitivní. Dokonce devadesát procent absolventů kurzů vlastně v dotazníkovém šetření řeklo, že by ten kurz chtěli absolvovat znova, i pokud by nebyl povinný. Což, myslím, je opravdu dobrý výsledek. A pokud jde o ta témata, která je zajímají – ta se veskrze shodují přesně s tím obsahem kurzů. A co je pro ně nejtěžší? Je to asi převážně nějaká ta základní orientace. Je to taky cizí jazyk, protože čeština je poměrně složitý jazyk a není úplně běžné se tu domluvit nějakým dalším cizím jazykem, nejčastěji asi angličtinou. Ještě v tom prostě nejsme tak zběhlí. Čili musí se naučit česky. A potom vůbec ty základní informace, kde co mají najít, kde co mají vyřídit, kde jim vlastně pomohou. Ta základní orientace je pro ně zpočátku velmi složitá.
MOD:Čeština je samozřejmě složitá i pro rodilé mluvčí. Jak prakticky vypadá ten kurz? Jak se s cizinci dorozumíváte?
BVV:Kurz má čtyři hodiny a je tam vždycky přítomný lektor, který mluví v češtině, a tlumočník. Naše kurzy jsou tlumočeny v současné chvíli do devíti projektových jazyků. Ty samozřejmě nějakým způsobem kopírují nejčastější národnosti cizinců, kteří pobývají v Česku. Tak, abychom pokryli co největší množství cizinců, kteří sem přicházejí.
MOD:Koho přesně se týká ta povinnost, která platí poslední dva roky? Pro koho jsou ty kurzy povinné? Týká se to i válečných uprchlíků z Ukrajiny?
BVV: Válečných uprchlíků se to netýká. Ta povinnost se týká drtivé většiny „třetizemců“, což jsou tedy cizinci ze zemí mimo Evropskou unii s dlouhodobými pobyty, které získali od 1. ledna 2021 a dál. Jsou tam i nějaké výjimky, třeba v účelech pobytu – kupříkladu studenti nemusejí tento kurz absolvovat. Potom jsou tam nějaké výjimky věkové atd. Nicméně mohli bychom říct, že obecně ta povinnost spadá nejčastěji na dlouhodobé pobyty občanů třetích zemí.
MOD: A do kdy musí nově příchozí cizinci ten kurz absolvovat?
BVV: Podle zákona na to mají jeden rok od vydání povolení k pobytu.
MOD:Předpokládám, že jim pak hrozí nějaká pokuta? Nebo je to sankcionováno nějak jinak?
BVV: Je tam ze zákona stanovená pokuta až do výše deseti tisíc korun.
MOD:Ano. Kromě toho si ale cizinci musí za tento kurz platit. Není to pro ně překážka?
BVV: Tak samozřejmě pro některé to nějaká překážka určitě je. To je asi pochopitelné. Na druhou stranu my se opravdu snažíme, aby ty kurzy byly maximálně profesionální, maximálně kvalitní a aby za ty peníze opravdu dostali to nejlepší, co mohou dostat.
MOD:V čem konkrétně tedy vaše kurzy nově příchozím cizincům pomáhají? Vy už jste o té zpětné vazbě částečně mluvila v úvodu, ale jestli můžete být konkrétnější…
BVV: Určitě je informují o nějakých základních právech a povinnostech v různých oblastech. Vůbec nejvíc je z těchto oblastí zajímá zaměstnávání, vzdělávání, podnikání… Dáváme jim opravdu ty základní informace, které mají největší smysl. Zejména během prvního roku jejich pobytu, možná ještě druhého roku pobytu. Dáváme jim také ty nejdůležitější kontakty, které potřebují, aby se pak uměli obrátit na správné organizace a instituce, když budou v rámci toho svého pobytu cokoliv z těchto oblastí řešit. A určitě to vůbec nejdůležitější, co podle mě v kurzu dostanou, jsou informace o pobytové problematice. Jakým způsobem si tady udržet legální pobyt, jak o něj nepřijít, jak prodlužovat vízum a dlouhodobý pobyt a podobně.
MOD: A jak je to s kurzy češtiny? Zajišťujete je taky? Nebo dokážete navést cizince, na koho se mají obrátit?
BVV: My jako Slovo 21 kurzy českého jazyka nezajišťujeme. Cizincům ale dáváme kontakty na další neziskové organizace, na které se právě mohou obrátit – ať už v Praze nebo v rámci celé České republiky. Takže minimálně by vždycky měli odejít s nějakým kontaktem nebo odkazem třeba na weby, kde si potom můžou ten svůj kurz sehnat nebo se jazyk učit alespoň online.
MOD: Jak vy vlastně jako člověk z praxe hodnotíte, jak se daří integrovat cizince z takzvaných třetích zemí do české společnosti? Má stát v tomhle ohledu nějaké rezervy?
BVV: To je velmi těžká otázka. Rezervy jsou asi vždycky samozřejmě. Vždycky by se dalo najít něco, co by se dalo vypilovat a v čem být lepší. Na druhou stranu já si osobně myslím, že se českému státu v tomto ohledu poměrně daří. Nemáme tady úplně závažné problémy s cizinci, netvoří se nám tady žádná ghetta, nějaké nebezpečné oblasti. Ano, rezervy jsou, ale myslím si, že ministerstvo vnitra, které má integraci cizinců v gesci, na tom poměrně intenzivně pracuje. Což je důležité.
MOD: Tak to vidí Blanka Vosecká Veselá ze Slova 21, neziskové organizace, která zajišťuje adaptačně-integrační kurzy pro cizince. Děkuji vám, na slyšenou.
BVV: Taky děkuju, hezký den.
