Čeština

Lidia Dorosh

Absolvovala studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, pracovala jako komunitní tlumočnice v Centrum na podporu integrace cizinců pro Středočeský kraj sídlící v Kutné Hoře. Nyní působí jako tlumočnice Adaptačně-integračních kurzů pro projekt Vítejte v ČR. 

 

JAK DLOUHO PRACUJETE JAKO TLUMOČNICE?

“Začínala jsem jako komunitní pracovnice v Centru na podporu integrace cizinců v Kutné Hoře. Tlumočila jsem hlavně na sociokulturních kurzech, a také během poradenství v terénu. 

Největší zkušenosti mám především s překladem umělecké literatury, s kterým jsem se setkala během svého studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Některé mé překlady byly dokonce publikovány. 

K tlumočení Adaptačně-integračních kurzů jsem se dostala až poté, co jsem se zúčastnila školení od Slova 21. Jelikož jsem nebyla profesionální-kvalifikovanou tlumočnicí, tak jsem se musela zúčastnit několika supervizí a školení. Takže v podstatě by se dalo říci, že jako tlumočnice pracuji chvíli, protože můj první skutečný kurz proběhl v první polovině října.”

JAKÝM VZDĚLÁNÍM JSTE MUSELA PROJÍT?

“Jak jsem se již zmínila, nejdřív jsem se zabývala překladem. K tomu jsem se dostala díky seminářům během studia na FFUK. Nikdy jsem nestudovala translatologii, ale obor Východoevropská studia. Běžně jsem překládala různé druhy textů a pracovala s jazykem. Moji vyučující byli skvělí. Myslím si, že to bylo výhoda, díky které jsem zvládla supervize pořádané Slovem 21. K tlumočení AIK jsem se dostala díky vedoucí CPICu v Kutné Hoře, která mi doporučila, abych se zúčastnila školení tlumočníků od Slova 21. Tam jsem získala základní znalosti o tlumočení a byla jsem upozorněna na časté chyby tlumočníků obecně, ale i na chyby, kterých jsem se dopouštěla já. Byla to pro mě velká a zásadní příprava pro mou tlumočnickou praxi. Měla jsem možnost pokaždé se zlepšovat.”

PROČ JSTE SE STALA TLUMOČNICÍ PRÁVĚ ADAPTAČNĚ-INTEGRAČNÍCH KURZŮ

“Za prvé, byla to pro mě výzva, vždy jsem totiž měla strach z veřejných proslovů. Když jsem ale začala pracovat, jako komunitní tlumočnice, zjistila jsem, že se tomu nevyhnu, a toužila jsem se zlepšit a zrovna se naskytla příležitost zúčastnit se školení tlumočníků. Za druhé, jelikož jsem sama cizinka, chtěla jsem se podílet na projektu, který se snaží cizince vzdělávat. Když jsem přijela do ČR já, nic podobného tenkrát nebylo.”

JAK SE VÁM SPOLUPRACUJE S LEKTOREM/LEKTORKOU NA KURZU?

“Nikdy neměla problém. Uznávám postavení lektorů a snažím se být ryze jejích hlasem. Občas se stávalo, že lektoři se mýlili, nebo popletli informaci, ale vždy jsem se snažila být diskrétní.”

Každopádně, že s někým se pracuje líp, s někým hůř (je to hodně individuální, protože každý má svůj vlastní styl). Například, s paní Baklíkovou (lektorka AIK kurzu v CPIC pro Pardubický kraj, viz. fotografie) se mi pracovalo výborně. Jak jsem ji viděla lektorovat, myslela jsem si, že je to školitelka nových lektorů, protože byla přesná, držela se plánu a uměla vyvolat pozornost posluchačů.”

V ČEM JE TLUMOČENÍ OBTÍŽNÉ?

“Na prvním místě to je rozhodně expresivita. Často se stává, že lektor chce zapůsobit na posluchače a používá expresivní výrazy, slovní hříčky či dokonce vtipy, které se těžko dá tlumočit a je třeba se s tím nějak poprat. Také je dost obtížné, když má lektor specifické znalostí, které jsou nad rámec kurzu, a dělí se o ně s posluchači. Nastává problém, když tlumočník tomuto sdělení úplně nerozumí.”

CO VÁS NA TLUMOČENÍ NEJVÍC BAVÍ?

“Nejvíce mě baví, že se neustále vzdělávám. Pokaždé na kurzu zjistím nějakou přínosnou informaci, kterou jsem předtím nevěděla.”

CO BYSTE PORADILA BUDOUCÍM TLUMOČNÍKŮM?

“Aby se naučili pozorně poslouchat a zároveň zpracovávat informaci ve své hlavě. Myslím si, že také je důležité umět zachovat klid, a nenechat se rozhodit. Tlumočení je dřina, která pořádně vyčerpává.”

JAK HODNOTÍTE AIK KURZY? V ČEM JE PODLE VÁS JEJICH NEJVĚTŠÍ PŘÍNOS?

“Z vlastní zkušenosti vím, jaké to je přijet do cizího státu a nic nevědět, nevědět, jak to zde funguje. Myslím si, že AIK kurzy jsou jakýmsi rozcestníkem pro nově příchozí cizince, díky kterému se rozhodnou, kam směřovat.  Dozví se o velkém spektru možností, které jim Česká republika nabízí, což mu vlastně poskytne možnost volby.

Důležité je, že se klade důraz na neziskové organizace, které zcela bezplatně poskytují různé druhy služeb, což zabraňuje podvodníkům manipulovat s cizinci a ošidit je.”

Tyto webové stránky a projekt Vítejte v České republice je financován z dotací Ministerstva vnitra České republiky.